zdroje informacícitovaná literaturakontakt
Hlavní strana > Sexuální variace a sexuálně motivované trestné činy

Sexuální variace a sexuálně motivované trestné činy

     Sexuální variace a delikventní sexuální chování (trestný čin) spolu nemusejí nijak souviset. Delikventní sexuální chování nemusí nutně signalizovat přítomnost sexuální variace a normální chování ještě není dostačujícím důkazem sexuální normality. Většinu sexuálních deliktů typu pohlavního zneužití páchají lidé bez jakékoliv sexuální variace. Mnoho z jedinců se sexuální variací během svého života nikdy žádný sexuální delikt nespáchá a své potřeby uspokojuje jiným a sociálně přiměřeným způsobem. Například část pravých pedofilů nikdy nepřejde dále než do roviny platonické náklonnosti. Pro porozumění dětskému světu mohou být velmi úspěšnými učiteli, skautskými vedoucími, trenéry či autory knih pro děti. Ne každý pachatel sexuálního zneužití dětí je pedofil, nepedofilní delikventi mohou mít sex s dětmi například proto, že není dostupný dospělý sexuální partner. Pravděpodobně díky drastickým metodám, jimiž se snažili sexuologové a psychologové v minulosti sexuální variace "léčit" a přístupu, jaký v této oblasti panuje ze stran veřejnosti, je počet lidí se sexuálními variacemi, kteří se obracejí na sexuology dobrovolně, minimální. (1)
     Ve statistikách pocházejících ze soudních případů převažují extrémní případy, které zabarvují celý náhled. V řadě těchto případů pachatelé nemuseli svoji sexuální variaci zvládnout i z jiných důvodů, než je pouhá její přítomnost, například z důvodu vysoké agresivity, snížené inteligence, nebo poruch chování v oblasti mezilidských vztahů jako je chybějící soucit, atd. Další možné zkreslení je dáno právním systémem a kulturními normami země, ze které údaje pocházejí. V USA je například nepřijatelné fotografovat holčičky s nezakrytými prsními bradavkami i v batolecím a předškolním věku a takové fotografie jsou již považovány za zneužívání dětí.

Doporučená literatura
  • Weiss P. Sexuální deviace. Praha: Portál,s.r.o., 2002
zdroje informacícitovaná literaturakontakt© 2003 En.k